Kolik kuchyní už jsi v životě objednávala – pro sebe i své klienty?
Určitě vyšší desítky, po pravdě to nepočítám…Interiérů stovky, protože řeším i jiné prostory, jako obývací a dětské pokoje, předsíně, koupelny nebo třeba pracovny.
Ve srovnání s běžným zákazníkem máš obrovský přehled o tom, co prodejny nábytku dekorací a doplňků nabízejí. Proč sis vybrala kuchyni právě v ASKO-NÁBYTEK?
Upřímně – první cesta vedla do IKEA, ale neuspokojila mě barevná škála. A protože šlo o moji vlastní kuchyni, tedy věc hodně osobní, chtěla jsem trochu jiný přístup. Díky spolupráci s časopisem ASKO Inspirace se s lidmi na pobočce ve Štěrboholích dobře známe. A hned na první schůzce jsem se zamilovala do nádherné barvy „Fjord Blue“. Bylo to jako znamení z vesmíru, protože ulice, do které jsem se přestěhovala, se jmenuje Švédská.o))))
Proč padla volba na model Cascada z nejvyšší modelové řad Top Line?
Po letech strávených v domě na venkově je návrat do hlavního města vlastně restartem, ale můj věk je už jaksi jemně pokročilý… Cítím potřebu obklopovat se kvalitou a dopřát si opravdu to, co se mi líbí, bez kompromisů. Na chladnou hi-tech modernu mě neužije, ale tzv. styl provence s kudrlinkami je na mě už také trochu moc. Cascada byla láska na první pohled – skvělý dekor dvířek – ani moc, ani málo zdobná a barva byla tajný sen, který se splnil!
Většina lidí bez dlouhého přemýšlení volí bílou barvu nebo jiný světlý odstín, protože mají pocit, že nic neriskují, opticky to rozšiřuje prostor atd. Tvoje kuchyně má tmavý modrý odstín Fjord Blue – ty ses pocitu stísněnosti v menším prostoru nebála?
To byl zas další sen, ten profesní: i když si za všemi mými návrhy kuchyní stojím a líbí se mi dodnes, za celou svou kariéru jsem neměla možnost navrhnout jinou, než světlou kuchyni – přesně, jak to stojí v otázce: bílá, bílá, hlavně bílá, maximálně doplněná o dekor dřeva. A několikrát zelenkavá. Bílá barva je vlastně dokonalá. Říkám jí – a nejen já - královna barev. Ale je to jako jíst dokola to samé jídlo, po nějaké době prostě ztratíš chuť. Tmavá barva dokáže v prostoru vykouzlit nádhernou hloubku. A tak jsem se prostě nebála a jen se těšila!
Využíváš opravdu každý kousek prostoru, máš dokonce i velký ostrůvek, na druhou stranu kombinuješ uzavřené skříňky, některé s prosklenými dvířky, s otevřenými policemi …
Tak začínám každý návrh: maximálně využitý prostor a někdy až předimenzované úložné prostory. Ubrat se dá vždycky, navíc mám osobní úchylku a když mám třeba jednu skříňku nebo šuplík prázdný, pociťuju klid a vím, že jsem v bezpečí. Obráceně je to přece mnohem horší – mít všechny úložné prostory přecpané, tím pádem bez možnosti, aby vše mělo nějaký svůj řád a systém, to bych nezvládla. Prosklené skříňky celou kuchyni odlehčují. Protože jsem sběratelka jak starožitného, tak designového nádobí, chci ty nejkrásnější kousky každý den vidět. Kousky, které používám denně, jsou na otevřených policích, nestihne se na ně naprášit. Ostrůvek je pro mě naprostá nutnost, odmítám vařit „na hanbě“, čelem ke zdi, zády do prostoru. Právě kvůli ostrůvku jsem změnila celou původní dispozici bytu.
Design kuchyně a detailní dispozice jsou samozřejmě podstatné, ale proces plánování začíná dávno předtím, než se definitivně rozhodneme pro konkrétní model a barvu. Jaká byla tvoje výchozí pozice?
Byt měl původně kuchyni v tmavé předsíni, skládala se ze sklokeramické desky, asi dvaceti centimetrů pracovní plochy a končila dřezem. Takže o naprosté změně jsem měla jasno hned od začátku. Prostor jsem si zaměřila a začala navrhovat, samozřejmě s ohledem na základní technické parametry: rozvody elektřiny, přívod vody a odpady. Nad návrhem jsem seděla hodiny a cítila se zoufale. Kuchyně mi stále vycházela podél stěny, zdálo se, že ostrůvek je prostě „mission impossible“. Mluvila jsem o tom s kamarádkou, vztekala se a pomalu to vzdávala, než ta moudrá žena pravila: „Prostě budeš muset změnit dispozici“. To jsem se vztekala ještě o trochu víc, tak velkou rekonstrukci jsem neměla v plánu. Nakonec se mi do rukou dostal původní projekt a já s úžasem zjistila, že jsem jen věci vrátila na původní místo, kam prostě patří.
Jak probíhal samotný proces plánování v ASKO-NÁBYTEK?
Vzhledem k mé profesi mi tahle část připadala zprvu nedůležitá, spíš taková otravná nutnost. Byla jsem přesvědčená, že mě nikdo ničím nemůže překvapit, návrh kuchyně jsem přece měla. Jenže se stal pravý opak! Jakub Havlík ze Štěrbohol můj původní návrh posunul ještě o kousek dál, nabídl mi horní boční skříňky nad vestavěnou lednicí a troubou stejně hluboké a pokračoval v této hloubce i u horní řady skříněk, takže celá kuchyně je vlastně takový symetrický, nádherně orámovaný obraz. Během tří týdnů jsme se setkali dvakrát, vybrali model, dvířka, naplánovali dispozici a několik skříněk se upravovalo na míru. Doladili jsme spousty detailů a poslala jsem první zálohu. Výroba trvala asi osm týdnů. Ve chvíli, kdy kuchyně dorazila do skladu v ČR (vyráběla se v Německu), jsem odeslala druhou platbu a ihned jsme domluvili termín montáže.
Ta byla svým způsobem neuvěřitelná, tím spíš po velké rekonstrukci bytu, kde jsem s řemeslníky bojovala především kvůli nepořádku. Dva skvělí muži montovali mou kuchyni dva dny. Všechny obaly ihned třídili do připravených pytlů. Cokoli uřízli, okamžitě uklízeli, luxovali, nezůstalo po nich ani smítko. Vše krásně sedělo, ladilo, fungovalo. Byl to balzám na mou duši zdevastovanou po rekonstrukci. PROSTĚ PERFEKTNÍ!
Co jsi uvařila v nové kuchyni jako první?
Určitě kávu.o))) a pak flankstejk a zeleninový salát.
Máš své oblíbené vychytávky?
Za mě jsou to určitě dvě pracovní zóny v relativně malé kuchyni, všechno mám skvěle po ruce. A zbožňuji elektrický pojezd šuplíku s koši na pohybový sensor, jen přejedu špičkou nohy a koše vyjedou, to je naprosto skvělé při vaření, pokud máte zašpiněné ruce. Zatím trochu bojuji s údržbou, dala jsem si za úkol zjistit, čím nejlépe vyčistit dvířka.
Můj nový byt je v krásném historickém secesním domě a nová kuchyně ctí ducha tohoto místa. Potřebovala jsem něco krásného, kvalitního a elegantního. Prostě sexy. A mám to!
Co je opravdu nejdůležitější při plánování nové kuchyně?
Respektovat technické možnosti, využít dobře prostor, sladit se s klientem, podle jeho požadavků a záměru využití kuchyně (vaří jeden/dva/celá rodina) a splnit si sen!
Pravidlo trojúhelníku - tří funkčních zón - stále platí?
Určitě je ergonomie kuchyně důležitá, bez pochyb, ale důležitější je respektovat zvyky
Na co nejčastěji zapomínáme a čemu méně podstatnému naopak často přikládáme příliš velkou váhu?
Mrzí mě, že se lidé bojí vestavěných chladniček – leckdy vznikne nádherná nová kuchyně a pak z ní trčí starší nehezký spotřebič. Obdobné je to s umístěním trouby pod pracovní deskou namísto nové skvělé možnosti mít troubu ve výši očí, což je geniální a velmi pohodlné. A konečně, pokud je možné umístit sporák tak, aby ten, kdo vaří, nestál čelem ke zdi, udělejme to! Z vaření se stane radost, můžete u něj vesele konverzovat s rodinou i návštěvou, máte parádní výhled do vašeho interiéru a také přehled o všem, co se děje! Za zamyšlení stojí i řešení police versus zásuvky. Ve skříňkách v hloubce šedesáti centimetrů je naprosto jasné, že máte řadu věcí před nebo za další řadou věcí – takže pokaždé, když potřebujete cedník, musíte vyndat všechno, co je v polici před ním. Oproti tomu zásuvku jen vytáhnete a hned si pro cokoli sáhnete, vše vidíte…Chápu, rozpočet je leckdy omezený, pořízení nové kuchyně je finančně náročné, ale pokud je to srdce vašeho Domova, které s vámi bude třeba dvacet let, vyplatí se připlatit si…
Mám na to takové své kouzlo…spočítejte si kolik hodin/dnů v kuchyni strávíte, vynásobte právě třeba dvaceti a tímto číslem vydělte cenu kuchyně. Možná vás překvapí, jak nízké číslo to bude. Ruku na srdce – není to méně, než denně utratíte za oběd nebo sladkosti?
Máme se při plánování kuchyně vážně zabývat aktuálními trendy? Nebo se spíš nechat vést prostorem a našimi pocity?
Trendy jsou pomíjivé a převážně je stejně tvoří výrobci a prodejci…Plňte si sny, respektujte prostor, okolní zástavbu a především sebe. Vařit každý den v kuchyni budete přece vy!
Co je v dnešní době opravdu „out“?
Dnešní doba je v designu laskavá. Máme tolik stylů, tolik možností… skvělého retra, přes venkovský styl až industriální a minimalistický. Je těžké říct, že něco je „out“, protože každý prostor i klient je jedinečný a má právo na svou volbu. Jediné, na co bych doporučila dát pozor, je příliš dekorů dřeva v jedné kuchyni – všechno sladit a nehýřit barvami vám zajistí klidný a harmonický výsledek.
Moc se těšíme, až budeme u Denisy fotit dekorace, doplňky a recepty. V její nové kuchyni už vznikají krásné věci a určitě v ní napíše i další knihu.